Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
Kde: 14. budova
Kdy: 10:00 – 18:00
PROSTOR ZLÍN | ŘÁDY VIDĚNÍ
stálá expozice – 2. podlaží budovy 14
Stylová industriální atmosféra galerie dává vyniknout novému pojetí stálé expozice ze sbírek krajské galerie: unikátní zdejší architektuře, představení zlaté epochy největšího rozmachu Zlína v baťovském období, ale i tomu nejzajímavějšímu z průmyslového designu. Právě ty jsou spolu s klasickým a moderním uměním od 19. století až do současnosti hlavním magnetem výstavy.
NÁMĚSTÍ PRÁCE VE ZLÍNĚ
- podlaží budovy 14, grafický kabinet
Prezentace seznámí prostřednictvím původních plánů a fotografií s projekty, zabývajícími se řešením významného urbanistického prostoru od počátků jeho formování ve 30. letech do roku 1948. První budovy (Obchodní dům, velké kino, Společenský dům) byly realizovány podle okamžité potřeby firmy Baťa a bylo nutné komplexní řešení. Koncipování monumentálního náměstí před vstupem do továrny věnovali v meziválečném období pozornost architekti F. L. Gahura, V. Karfík, J. Gočár, V. Hruška, J. Voženílek a řada dalších i po roce 1948. Dodnes je jako celek nedořešeno. Nejvíce návrhů pochází z ateliéru Františka L. Gahury (1935. 1936-1937, 1939, 1940, 1942). Výstava je současně připomínkou 60. výročí úmrtí tohoto významného zlínského architekta a urbanisty.
NOVÁ DOBA – NOVÝ ŽIVOT: MEZIVÁLEČNÁ ARCHITEKTURA V LÁZNÍCH LUHAČOVICE
- podlaží budovy 14
Výstavní projekt představí meziválečnou architekturu od roku 1918 a především její nejvýznamnější funkcionalistickou etapou v největších moravských lázních Luhačovicích. Připomene prostřednictvím dobových plánů, fotodokumentace a architektonických studií i fotografií současného stavu nejvýznamnější realizace i návrhy, urbanistické koncepce a výsledky architektonických soutěží na řešení lázeňského centra. Pro lázně byla z hlediska vzniku architektonických památek stěžejní dvě období. První můžeme datovat od roku 1902 do počátku první světové války, kdy se zde plně rozvíjela secese, reprezentovaná svébytným stylem Dušana Jurkoviče a Emila Králíka. Druhé významné období, které výstava podrobně mapuje, spadá do 20. a 30. let, kdy byla v Luhačovicích předními českými architekty, mezi něž patřili B. Fuchs, O. Pořízka, F. Roith, L. Machoň, L. Šlapeta a V. Grégr, realizována řada pozoruhodných staveb. Projekt bude dalším krokem galerie ke zprostředkování významného architektonického dědictví ve zlínském kraji.
